Vzpomínka na zesnulé
V jarních měsících zemřela trojice olympioniků, registrovaných na území jižní Moravy. Věnujme jim tichou vzpomínku.
Za Zdeňkem Růžičkou
Tři dny po svých 96. narozeninách zemřel v neděli 18. dubna v Brně držitel dvou bronzových medailí z olympijských her 1948 v Londýně Zdeněk Růžička. Dlouholetý sportovní gymnasta se zúčastnil tří olympijských her v letech 1948, 1952 a 1956. Medaile vybojoval hned při svém prvním olympijském startu na kruzích a v prostných. Členem Sokola se stal již ve čtyřech letech, kdy ho rodiče přivedli do tělocvičny, která se mu stala osudem. Růžička vyrůstal v Tetčicích u Brna, kde jeho otec vlastnil cihelnu. V ní trénoval i během války, kdy němečtí okupanti ukončili činnost Sokola. Před londýnskou olympiádou poslal Zdeňkův otec svého syna do Plzně, kde měl možnost nejen studia na cihlářské škole, ale i každodenního tréninku, jenž proměnil v zisk bronzových medailí. K tomu tehdejší československá gymnastická jednička vybojovala šesté místo na bradlech a sedmé ve dvanáctiboji. Měl také velký podíl na šestém místě mužstva. Po olympiádě odešel na vojenskou službu do ATK Praha, odkud se vrátil ještě před helsinskou olympiádou, na níž obsadil s mužstvem sedmé místo. Třetí olympijský start v Melbourne skončil těsně za bronzovou příčkou v soutěži družstev. Na této olympiádě nastupoval v roli vlajkonoše. O rok později ukončil závodní činnost a věnoval se trenérské práci v Brně, kde v devadesátých letech po obnovení činnosti Sokola se stal starostou největší sokolské moravské tělocvičné jednoty Sokola Brno I. Zdeněk Růžička je držitelem Ceny fair play ČOV a členem Sportovní síně slávy města Brna.
Za Milanem Puzrlou
Ve věku 75 let zemřel v Břeclavi v pondělí 24. května bývalý cyklistický reprezentant na dráze i silnici Milan Puzrla. Rodák z Veselí nad Moravou, který nejdelší část kariéry strávil v brněnském Favoritu, se zúčastnil tří olympijských her. V roce 1968 obsadil v Mexiku páté místo se společníky Jiřím Dalerem, Pavlem Kondrem a Františkem Řezáčem ve stíhacím závodě týmů. V roce 1972 v Mnichově postoupil do osmifinále stíhačky jednotlivců, v níž však ukončil závod předčasně kvůli defektu kola, které mu měnil mechanik na poslední chvíli, když se tehdejšímu předsedovi ČSTV Antonínu Himlovi podařilo sehnat vytoužené kolo se 24 dráty, na němž jezdila světová špička. V roce 1976 v Montrealu pak společně s Petrem Bucháčkem, Petrem Matouškem a Vladimírem Vondráčkem obsadil páté místo v závodě družstev v silniční časovce. Spíše dráhový cyklista si cenil nejvíce stříbra z mistrovství světa v časovce družstev na 100 km, které získal s Františkem Řezáčem, Jiřím Mainušem a Petrem Matouškem v roce 1970 v anglickém Leicesteru. Po ukončení sportovní činnosti zůstal nadále u cyklistiky. Ukončil je kapku předčasně, neboť nechtěl promeškat příležitost, když Dukla Trenčín sháněla nového trenéra rychlostních cyklistů. Na Slovensku pobyl jako trenér šest let, poté přešel do Slušovic, kde se vytvářel nový tým silniční cyklistiky. Po roce 1989 však s trenérstvím skončil a konečně mohl užívat svého nového domu, který si postavil v Lanžhotě. Tam našel i nové zaměstnání. Pracoval i jako taxikář.
Za Františkem Reichem
Ve čtvrtek 27. dubna zemřel v Bratislavě ve věku 91 let bývalý československý olympionik František Reich. Svoji kariéru prožil žilinský rodák v Bratislavě a ATK Praha. Startoval na dvou olympijských hrách. Úspěšnější byl Reich při svém prvním startu v Helsinkách v roce 1952. Startoval ve skifu, v němž se dostal do semifinálových jízd, ale před branami finále zůstal. V Melbourne osedlal s Albertem Krajmerem dvojskif, v němž však oba skončili v úvodním kole a nepodařilo se jim postoupit ani z opravných jízd. Mnohem lépe se vedlo tomuto dvojskifu v evropských soutěžích, když
spolu na mistrovství Evropy 1955 v Gentu získali stříbrnou medaili, o rok později na Bledě v Jugoslávii bronz.
Po ukončení sportovní činnosti se stal dlouholetým funkcionářem Československého veslařského svazu a po roce 1989 byl zvolen předsedou Slovenského veslařského svazu. Našim členem se stal až po ukončení funkcionářské kariéry. V restituci dostal v Brně dům, do něhož se s manželkou přestěhovali a několik let v něm bydleli. Oba manželé byli stálými hosty loděnice Lodních sportů, kde využívali tréninkových prostorů pro udržení životního stylu i kondice.
Milan Puzrla Zdenek Růžička František Reich